Vstupenky na zahajovací koncert Velikonočního festivalu duchovní hudby 1. dubna 2012 v kostele u Jakuba je možné zakoupit v předprodeji Fihlarmonie Brno.
Czech Virtuosi blahopřejí Richardu Novákovi k získání mezinárodní ceny Trebbia 2012 za celoživotní mistrovství. Diváci mohou Richarda Nováka slyšet na dalším koncertě Czech Virtuosi dne 25.3.2012 v Brně v Katedrále sv. Petra a Pavla.
Věra Binarová patří mezi výrazné osobnosti mladé hudební generace. Po studiu na konzervatoři v Pardubicích (prof. Miloslav Nečesaný) pokračovala ve studiu na Akademii múzických umění v Praze u prof. Jaroslava Motlíka. Své hudební vzdělání si rozšířila na vysoké škole ve Vídni (Hochschule für Muzik) u prof. Siegfieda Fühlingera (člen souboru „Wiener Streich Sextet“) a soukromým studiem u prof. Marie Hlouňové. Během studia se zúčastnila interpretačních kurzů v německém Iserlohnu a působila v orchestru Nadace Yehudi Menuhina (Francie 1991,1992).
Od roku 1994 je členkou Talichova komorního orchestru, se kterým koncertovala v mnoha evropských zemích, v Japonsku a podílela se na nahrávání CD. Věra Binarová se věnuje také komorní hudbě. V letech 1998 – 2002 byla členkou smyčcového kvarteta JUPITER, pravidelně spolupracuje s komorním souborem Capella Sancta Caecilia (um. ved. Ivan Ženatý).
Mladá umělkyně zahájila svoje sólové působení v zahraničí koncertem na festivalu v německém Wiesbadenu 1996. Vedle pravidelného vystupování s TKO spolupracuje se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, Západočeským symfonickým orchestrem Mariánské Lázně, Českým národním symfonickým orchestrem. Spolupracovala také s významnými houslisty, jako např. Jan Talich ml., Shizuka Ishikava, nahrávala pro Český rozhlas, vystupovala v Cyklu komorních koncertů České filharmonie, na festivalu Bohemia Magica (Francie 2002) a v dalších evropských zemích. Festival „Sarajevská zima“ 2005 ( Bosna a Hercegovina).
Její repertoár zahrnuje všechna stěžejní díla violové literatury i díla soudobých českých skladatelů (J.Filas, O.Mácha). Hraje na nástroj z houslařské dílny mistra Václava Vacka (1963).